Skotská, single malt, bourbon, irská, blended, islay… Ve vyjmenovávání druhů whisky bychom mohli pokračovat ještě hodně dlouho, ale víte, jaké jsou v nich vlastně rozdíly? Přesně to si vysvětlíme v dnešním článku, který je posledním dílem série o whisky. Doporučujeme vám přečíst článek o výrobě, díky kterému porozumíte následujícímu rozdělení mnohem lépe.
Jako první vás určitě napadne rozdělení whisky podle jejího původu. Nejznámější je stoprocentně skotská a irská, které stály u zrodu tohoto (pro obě země) národního destilátu. Neméně známá je pak whiskey americká, které v posledních letech šlape na paty whisky japonská. Tyto země samozřejmě nejsou jedinými producenty, ale jsou opravdovými giganty v exportu nejoblíbenějšího alkoholu na světě. Možná vás překvapí, že existuje dokonce i česká whisky. Teď už se ale přesuňme k jednotlivému rozdělení. 
Aby se lahev mohla pyšnit pojmenováním “skotská”, nestačí ji pocházet z tohoto regionu. Musí splňovat oficiální normu, která palírnám ukládá povinnost vyrábět svůj produkt ze sladu z ječmene, destilovat alespoň dvakrát a nechat whisky zrát minimálně tři roky. Podobně, jako tomu je u vína, i u skotské se projevují různé chutě v závislosti na tom, odkud přesně pochází. Dle mapky vidíte, že rozeznáváme celkem pět hlavních regionů: Lowlands, Highlands, Speyside, Islay a Campbeltown. Nejvíce funkčních palíren najdeme ve Speyside, kde sídlí víc než polovina všech skotských producentů. Whisky z této oblasti je zpravidla ta nejkomplexnější s opravdu hutnou chutí a sladkými tóny. Největší území zabírají Highlands, pro které je typická lehká, kořeněná a ovocná chuť. S ohledem na rozlehlost a rozmanitost regionu se však setkáte i s lahvemi jiných chutí. Rozlehlým krajem jsou také Lowlands, kde však dnes fungují jen tři palírny, které si potrpí na tu nejjemnější whisky. Skvěle svou oblast reprezentuje celosvětově oceňovaná Glenkinchie 12 YO. Islay se pyšní whisky, ze které na vás dýchne svěží mořský vzduch doplněný o silné kouřové a rašelinové aroma. Posledním je Campbeltown, kde jsou už funkční jen tři velké destilérie (jednou z nich je například Springbank). Chuťově je whisky z tohoto kraje velice podobná té z Islay.
Neméně věhlasná irská whiskey je na rozdíl od své sousedky lehčí, ovocnější a mnohem méně rašelinová. Hlavní odlišností je trojitá destilace, o které už ale víte z posledního článku. Irské “tekuté zlato” se nerozděluje podle oblastí, ale podle toho, z čeho a jak se vyrábí. Jedním z typů jsou takzvané single malty, které jsou vyrobené z ječného sladu v jedné palírně. Neméně častá je také grain whiskey, pro jejíž výrobu se využívá kukuřice nebo obilí. 90 % z vyrobené irské tvoří blendy, které vznikají smícháním single malt a grain whiskey.
Nyní se přesuňme se západ. Všeobecně vzato je americká whiskey sladší, méně kouřová a nebývá vůbec rašelinová. Nejznámější je určitě bourbon, který musí obsahovat alespoň 51 % kukuřice, aby se tak mohl nazývat. Od něj se pak trochu liší Tennessee whiskey, která se do určité fáze vyrábí úplně stejně. Změna nastává po vypálení, kdy se destilát filtruje přes vrstvu dřevěného uhlí. Tento specifický postup zajistí to, že je whiskey ve výsledku mnohem jemnější. Určitým protipólem je americká rye whiskey, k jejíž výrobě se využívá minimálně 51 % žita a má mnohem kořeněnější chuť. Dnes tento typ vyrábí už poměrně málo amerických palíren, ale stala se za to základní ingrediencí pro kanadské blendy.
U rozdělení irské whiskey jsme již nastínili pojmy naznačující výrobní postupy jednotlivých druhů, ale vysvětleme si je ještě trochu podrobněji u skotské. Single malt je v překladu jednosladová whisky, pro kterou se využívá slad z ječmene. Často dochází k mýlce, že tento typ pochází z jedné várky nebo z jednoho sudu, to ale není pravda. Slovo “single” v tomto smyslu poukazuje na to, že výrobek pochází z jedné jediné palírny Oproti tomu blendy jsou smíchané z více druhů whisky, které nezřídka pocházejí z různých palíren. Na dnešním trhu připadá devět blended whisky na jednu single malt. Poslední pojem, který si vysvětlíme, je single grain. Sami už jste asi uhádli, že jde skotskou whisky, která musí být vyrobena v jediné palírně s tím rozdílem, že místo ječmene může být využita třeba kukuřice, žito, nebo pšenice.
Víme, že terminologie kolem whisky může být složitá a někdy matoucí. Možností rozdělení je samozřejmě mnohem více, takže bychom mohli ještě pár stránek pokračovat, ale doufáme, že toto jako základ bohatě postačí. Kdybyste přesto chtěli s čímkoli poradit, tak nám neváhejte zavolat nebo napsat zde na chatu. Jestli s námi chcete zůstat v kontaktu i mimo blog, tak doporučujeme odebírat newsletter, ke kterému se můžete přihlásit níže, nebo nás sledovat na sociálních sítích.